1898 | došlo k otevření nemocnice |
1903 |
byl postaven infekční pavilon, nemocnice měla tehdy možnost přijmout 50 pacientů |
1927 | přistavbou na hlavním pavilonu se zvýšila kapacita na 70 lůžek |
1931 |
došlo k rozšíření nemocnice, kapacita vzrostla na 110 lůžek (původní střední část hlavní budovy postavilo město a bílovečtí občané ze svých prostředků) |
1945 - 1951 | probíhaly rekonstrukce a přestavby s cílem zřídit čtyři základní primariáty |
1949 - 1956 |
bylo zrušeno infekční oddělení a po úpravách budovy bylo zde zřízeno dětské oddělení s kapacitou 20 lůžek (otevřeno bylo 1. 12. 1951), další přestavby dětského oddělení se uskutečnily v letech 1952 – 1954 a 1956 – 1960, docílilo se tak kapacity 40 lůžek, z toho 20 kojeneckých |
1956 |
odchod řádových sester (řádové sestry Řádu sv. Františka působily v nemocnici od jejího vzniku, původně byly 4, později se jejich počet rozrostl na 10 – 11) |
1960 |
došlo k nástavbě hlavní budovy nemocnice o jedno patro, vznikla tři samostatní oddělení, v suterénu se rozšířila kuchyň, prádelna a kotelna, interní oddělení bylo přemístěno mimo areál nemocnice do bývalé Salchrovy vily na Opavské ulici |
1961 - 1970 |
po zrušení okresu Bílovec se městu podařilo postavit samostatný trakt, který spojoval hlavní budovu s dětským oddělením, zřídily se laboratoře, rentgenové pracoviště a 22 lůžek pro interní oddělení (součástí byla JIP se čtyřmi lůžky) |
1990 - 1996 |
po mnohaletém úsilí došlo k demolici starého a výstavbě nového pavilonu pro dětské oddělení, areál tohoto oddělení byl vybaven nejmodernějšími přístroji, léčebná kapacita byla 30 lůžek, poskytovala se zde péče od novorozenců po mládež do 18 let (otevřen byl v dubnu 1996) |
1995 | vznikla multioborová JIP jako samostatné oddělení |
1997 |
došlo k privatizaci zdravotnické sítě, od nemocnice se oddělila poliklinika, v nemocnici působila oddělení chirurgie, interna, dětské oddělení, gynekologicko-porodnické oddělení |
2003 |
dětské oddělení bylo uzavřeno, rovněž gynekologicko-porodnické oddělení (zůstává jen ambulance) |
2005 |
LDN se stala samostatným oddělením (předtím byly LDN stanice součástí interního oddělení) |
2007 | z LDN vzniklo oddělení následné péče |
2008 | Bílovecká nemocnice, a.s. |
2004 - 2007 | Nemocnice v Bílovci, příspěvková organizace |
1998 - 2004 | Nemocnice v Bílovci |
1991 - 1997 | Nemocnice s poliklinikou v Bílovci |
1961 - 1990 |
Okresní ústav národního zdraví v Novém Jičíně Nemocnice s poliklinikou v Bílovci |
1953 - 1960 | Okresní ústav národního zdraví v Bílovci |
1931 - 1952 | Městská veřejná nemocnice |
1898 | Jubilejní nemocnice císaře Františka Josefa I |
Interní oddělení:
MUDr. Petr Ondráček
Chirurgické oddělení:
MUDr. Martin Mašek
Oddělení následné péče (ONP):
MUDr. Martin Mužný
Dětské oddělení (1951 - 2003):
Porodnicko-gynekologické oddělení:
Ing. Josef Zajíc
JUDr. Zdeněk Horák, MBA
Ing. Pavel Bědajanek
Ing. Kamil Mašík
Ing. Tomáš Stejskal
Ing. Zuzana Bartošová
Ing. Martin Rais
Ing. Hana Heryánová – pověřená řízením
MUDr. Filip Horák
MUDr. Radan Gocal – pověřený řízením
Ing. Miroslav Laník
MUDr. Miroslav Kobsa – pověřený řízením
MUDr. Miloš Hynšt
MUDr. Antonín Sedláček
MUDr. Jaromír Mojžíšek
MUDr. Adam Šindel
MUDr. Vlastimil Vavroš
MUDr. Adam Šindel
MUDr. Richard Mazanec
MUDr. Buček
Ředitelem se stal ekonom Rudolf Hrbek, ovšem opět jen krátce. Do nemocnice nastoupil MUDr. Miloslav Pahuta, zastával funkci primáře, později se stal ředitelem nemocnice.
Němečtí lékaři, kteří v nemocnici zůstali po osvobození, byli postupně odsunuti do Německa nebo odešli do Rakouska. V nemocnici byly k dispozici jen řádové sestry a jeden lékař. Ředitelem se stal krátce Němec MUDr. Mohilla, chirurg a primář, který byl odsunut.Prvním českým lékařem, který působil v Bílovci, byl MUDr. Radim Dlouhý, který organizoval zdravotnickou službu na celém okrese. Jeho funkci bychom mohli označit jako zdravotní rada.
Zdeněk Kuchta, kronikář